Pěstování zeleniny v nádobách: Chutná rajčata z balkonu

30 / 05 / 2017
Pěstování zeleniny v nádobách: Chutná rajčata z balkonu

Botanicky jsou rajčata vlastně ovoce, technicky však patří mezi bobuloviny, ale oficiálně jsou zařazeny mezi zeleninu. Máte-li ambice vypěstovat si je na balkoně, měli byste vědět, že jim vyhovuje hodně tepla a celodenní oslunění.

Když se rozhodneme pěstovat rajčata na balkoně, měli bychom si zjistit jeho únosnost. Pěstitelské nádoby se substrátem totiž něco váží. Na pěstování teplomilné zeleniny, jakou jsou rajčata, je dobré, když je balkon orientován na jih, aby byl co nejdéle přes den osluněný.

Málokterá zelenina nám nabízí na pěstování tolik rozličných odrůd a forem než rajčata. Můžeme si vybrat podle barvy zářivé červené, žluté, fialové, zelené, téměř černé nebo bílé. Vyšlechtěné jsou nízké keříčkové odrůdy, vysoké (až několik metrů) či středně vysoké formy, dříve nebo později rodící odrůdy.

Dobré rady

  • Nádoby na vysazování musejí mít zespodu odvodňovací otvor.
  • Nejlepší je rajčata vysázet večer a „na vodu“ – do výsadbové jamky nejprve nalijeme vodu, po jejím vsáknutí vložíme sazenici, přihrneme ji zemí a opět zalijeme. Po vsáknutí vody navršíme další zeminu, ale bez zalévání, která zabrání vzniku přísušku.
  • Do jedné nádoby můžeme vysadit více rostlin rajčat a dosadit je další zeleninou, aromatickými rostlinami či květinami.
  • Při uvazování rajčat nejprve přivážeme provaz napevno ke kolíku a až potom volně, neškrtivě rajče.

Zásady pěstování

  • půda

rajčata vyžadují hlinitopísčité, prokypřené, provzdušněné, propustné půdy s bohatou zásobou humusu a živin, s mírně kyselou až neutrální reakcí (pH 5,5 až 7,5); velmi lehké a suché půdy jim nevyhovují – při výkyvech vlhkosti praskají plody; v těžkých, mokrých a studených půdách bez dostatku vzduchu zase dochází k úhynu rostlin (zčernají jim kořenové špičky)

  • minimální teplota

pro klíčení a růst je potřebná teplota 10 °C, k dobrému opylení 21 až 30 °C přes den a 15 až 21 °C v noci; teploty vyšší než 32 °C mají negativní vliv na násadu plodů (dochází k jejich redukci), při teplotě nad 40 a pod 15 °C je násada prakticky nulová

  • keříčková rajčata

když keříčkové rajče dosáhne svého vrcholu, vytvoří se na něm střapec květů, čímž se ukončí jeho růst; to platí i o bočních (zálistkových) výhonech, které ponecháváme; toto zaručuje určitou seberegulaci množství nasazených plodů a tím i jejich podstatně dřívější dozrání

  • vysoká tyčková rajčata

zde je to naopak než u keříčkových, rostlina soustavně prodlužuje svůj růst, neboť na vrcholech se květy nevytvářejí; abychom podpořili tento prodlužující se růst a zamezili nadměrnému rozkošatění rostliny, zálistky na tyčkových rajčatech soustavně odstraňujeme; první takový zákrok provedeme hned po zakořenění rostliny po výsadbě, když zálistky dosáhnou 2 až 5 cm, další zálistky odstraňujeme asi v periodě 10 až 14 dní, kdy dosáhnou maximálně 10 cm; pokud je necháme vyrůst více, omezíme vrcholový růst rostliny a jejich vytrhnutím způsobíme větší ránu, která se rychleji infikuje; zálistky zásadně nestříháme, protože bychom mohli nůžkami přenést virózu z jednej rostliny na druhou, ale trhnutím do strany je lehce odstraníme.

Vysoká rajčata potřebují vždy oporu, ať už v podobě mřížky, motouzu nebo tyčky.

Výživa

  • Rajčata bychom neměli pěstovat v substrátu, v němž se v posledních 3 či 4 letech pěstovala rajčata nebo podobné lilkovité rostliny (paprika, baklažán), nebo trpí společnými chorobami a škůdci. Pokud rajčata na daném místě netrpěla žádnými chorobami, tak snesou pěstování po sobě 2 až 3 roky. Půdu je však třeba přihnojit kompostem.
  • Největší nároky na živiny mají vysoká tyčková rajčata, keříčkovým stačí polovina minerálních hnojiv. Ideální poměr minerálních hnojiv je 1,2 (N) : 1 (P) : 1,4 (K).
  • Rajčata jsou sice náročná na vápník, nesnášejí však přímé vápnění, půdu je třeba povápnit k předplodině nejlépe dolomitem. Na fosfor jsou rajčata nejnáročnější v prvních fázích vývoje, na draslík zejména při tvorbě plodů, na dusík jejich nároky narůstají do fáze kvetení a potom postupně do fáze tvorby plodů klesají. Organickými, fosforečnými a draselnými hnojivy půdu hnojíme na podzim, dusíkatými hnojíme 60 % z celoroční dávky před výsadbou a potom přihnojujeme 20 % po 20 dnech po výsadbě, zopakujeme to po dalších 20 dnech. Toto přihnojování můžeme nahradit například zředěným zákvasem z kopřivy, kostivalu, merlíku.

Výsadba

  • Rajčata vždy pěstujeme z přísad. Ty vysazujeme do zahrady i na balkon až po jarních mrazících. Hlavně vysoké odrůdy nebo výše vyrostlou sadbu sázíme hlouběji a šikmo do půdy. Nově vytvořené kořeny na stonku zabezpečí rostlině lepší výživu, to je i předpokladem bohatší úrody.
  • Sazenice při vysazování mohou i kvést. Nejlepší jsou balíčkované či kontejnerované. Rostliny by neměly být přehuštěné, aby mezi nimi mohl proudit vzduch (rychle osuší rostliny a minimalizuje vznik nebezpečných chorob). Nízké odrůdy vysazujeme bez kolíků, vysoké na jižní stranu před zatlačený kolík nebo k jiné opoře, k níž rostlinu postupně během růstu přivazujeme.
  • Na výsadbu jsou vhodné větší nádoby (květináče, vědra, nepotřebné vaničky, velké a silné plastové nebo konopné tašky či pytle). Na dně by měly mít několik odvodňovacích otvorů. Na spodek nasypeme drenážní vrstvu ze středně velkého štěrku, keramických střepů anebo nalámaného polystyrenu (tlustou asi 5 až 7 cm). Položíme kus netkané textilie, která zabrání tomu, aby substrát ucpal drenážní vrstvu. Až potom nasypeme substrát. A můžeme vysazovat.
  • Vysoké odrůdy sázíme ke stěně balkonu. Abychom dobře využili pěstitelskou nádobu, můžeme před ně vysadit nízké a dříve rodící odrůdy (samozřejmě, nádoba musí být dostatečně široká); po jejich úrodě sem můžeme vysadit například salát. Do závěsných košíků se hodí visuté drobnoplodé odrůdy vysazené spolu s květy.

Desatero zavlažování

1. Před závlahou by měla půda svrchu trochu proschnout, aby se do ní dostal vzduch, který kořeny rajčat vyžadují.

2. Na závlahu používáme nejlépe provzdušněnou vodu, odstátou na slunci, s podobnou teplotou, jakou má půda.

3. Když zásobní nádobu s vodou umístíme na vyvýšené místo, pomocí hadiček si můžeme vytvořit pro všechny pěstované rostliny kapkovou závlahu, která nám ulehčí zavlažování rostlin.

4. Při zavlažování je důležité, abychom nepostříkali listy a nepodpořili tak rozvoj chorob. Proto upřednostňujeme závlahy podmokem nebo kapkové zavlažování. Pokud rajčata zavlažujeme hadicí, otrháme spodní listy rostlin, abychom je při zavlažovaní nezamáčeli a nevystavili je infekci.

5. Půdu bychom nikdy neměli rozbahnit a tak z ní vytlačit vzduch, na který jsou kořeny náročné.

6. Přísušek vzniklý po závlaze rozrušíme (na záhoně motyčkou) nebo mu preventivně bráníme mulčováním.

7. Závlahu můžeme využít i na přihnojování rostlin zředěnými rostlinnými zákvasy.

8. Dávka závlahy by měla být taková, aby provlhčila půdu do takové hloubky, v níž se nachází maximum kořenů. Na to existuje jednoduchý grif: okolo rajčat zastrčíme do země několik PET lahví otevřeným hrdlem dolů, z nichž jsme odřezali dno; do lahví konví nebo hadicí napustíme vodu, která pomalu vsakuje do půdní hloubky, v níž jsou kořeny.

9. Když nemáme jinou možnost a rostliny zavlažujeme postřikem na půdu, tak vždy ráno, když je půda chladnější; náhodou zamokřené listy rychleji přes den oschnou.

10. V období dozrávání plodů nenecháváme půdu příliš proschnout s tím, že ji potom vydatně zavlažíme – popukaly by zrající plody.

Odrůdy rajčat


Vysoké odrůdy

– velmi rané s třešňovými plody: Bejbino F1, Pillicino F1 (datlové), Perun (žluté)

Středně vysoké odrůdy

– velmi rané se středně velkými plody: Toro F1, Start S F1 Subtropické skoré

– rané s velkými plody: Torino F1 (nepraská), San Marzano Gigante 3 (oválné plody)

– polorané s obřími plody (od 250 do 500 g): Beefmaster VFN F1, Yellow Gazi Ribbet F1 (žluté), Homestead, Oxheart

– polorané s velkými plody: Tornado F, TIpo F1 (nepraská), Parto F1 (nepraská), Corsaro F1 (oválné plody)

Keříčkové odrůdy

– převislé, polorané s třešňovými plody: Tumbling Tom Yellow (žluté plody), Tumbling Tom Red (červené plody) – jsou určeny do závěsných a samozavlažovacích nádob

– kompaktní vzrůst, rané s třešňovými plody: Rubínek, Minigold (žluté plody)

– velmi rané s plody střední velikosti: Diana (odolné proti fytoftoře), Šejk, Orbit

– polorané s většími plody (od 90 do 130 g): Tereza F1, Pavlína, Karla (speciálně určené na balkony), Oranže, Denar (vhodné na kečup), Darinka F1 (i do chladnějších podmínek)

Biopěstování rajčat

  • Biokompost se hodí...

Máme-li na balkoně místo, můžeme na něj umístit kompostovací nádobu na výrobu vlastního biokompostu nebo žížalího vermikompostu, který nezapáchá a je pro rostliny velmi výživný.

  • S čím je kombinovat?

Rajčata v nádobách (ale i na záhoně) můžeme kombinovat s fazolí, mrkví, petrželí, česnekem, cibulí, pórem, kapustou, kedlubnem, hlávkovým salátem, špenátem, ředkvičkou, celerem, bazalkou či měsíčkem. Nevhodnými sousedy jsou brambory, fenykl, hrách a okurky.

  • Přihnojování

Na přihnojování (draslíkem a dusíkem) je vhodné použít zákvas z kostivalu, kopřivy, kapradiny nebo jimi alespoň namulčovat půdu okolo rajčat. Odvar z cibule a česneku zase posiluje odolnost rajčat.

Domácí postřik

Proti nebezpečné chorobě fytoftoře můžeme použít některý z domácích biopostřiků:

šalvějový – 500 g listů šalvěje zalijeme 10 l vroucí vody a necháme 2 dni louhovat; po zředění vodou v poměru 1 : 1 stříkáme 1- až 2krát do týdne (za vlhka se rychleji šíří);

rebarborový – 2 kg listů rebarbory zalijeme 10 l vody, vaříme 30 min. a necháme odstát; neředíme a stříkáme 3 dni po sobě;

cibulový – 1 kg cibulových slupek a natě zalijeme 10 l vody a necháme 8 až 10 dní kvasit; stříkáme zředěné v poměru 1 : 10 nebo zaléváme zředěné v poměru 1 : 5.

Proti škůdcům

Když k rajčatům přisadíme afrikány, uchráníme je před zemními háďátky (na záhoně) a mšicemi. Mandelinku odpuzuje máta, šalvěj, kmín, křen, měsíček a hluchavky. Z rostlinných ekologických biopostřiků je vhodný například ze zběhovce: 150 g sušené kvetoucí nati zběhovce macerujeme ve 2 l vody 48 hodin, přefiltrujeme a stříkáme neředěné.

Pěstujte je přímo v pytlích

  • Zajímavý je způsob pěstování ve větších a hrubších pytlech od substrátu. Pytle položíme na zem a uděláme do nich několik drenážních otvorů, potom je převrátíme na druhou stranu naplocho a umístíme na vybrané pěstitelské místo, například v případě vysokých rajčat někde ke stěně. Aby byla rajčata osvětlená i zezadu, stěna za nimi by měla být natřena na bílo nebo za ně dáme reflexní desku potaženou alobalem. Z větších plastových květináčů s průměrem aspoň 20 cm odstraníme celé dno a do vrchu položeného pytle se substrátem uděláme na vzdálenost od sebe asi 40 – 50 cm otvory s velikostí spodku květináčů a květináče do nich zčásti vtlačíme. Do květináčů vysadíme sazenice hlouběji, než byly předtím i se zemním balem, zasypeme substrátem a zavlažíme. Sazenice zapustí kořeny do substrátu v pytli a část stonku zasypaná substrátem v květináči též zakoření. Tak vytvoříme předpoklady pro jejich dobrou úrodnost.

Mohlo by vás také zajímat:

CHUTNÁ RAJČATA: VÝBĚR ODRŮDY

Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: isifa/Shutterstock

Diskuse k článku

Nebyla nalezena žádná položka ... buďte první a přidejte svůj komentář
Redakce serveru nenese odpovědnost za obsah diskuzí a vyhrazuje si právo mazat nevhodné příspěvky.

Další články sekce

3 / 6 / 2017
Kvetoucí truhlíky: JAK PĚSTOVAT PETÚNIE, ABY SE JIM DAŘILO?

Kvetoucí truhlíky: JAK PĚSTOVAT PETÚNIE, ABY SE JIM DAŘILO?

více
24 / 5 / 2017
Čistá okna jedním tahem

Čistá okna jedním tahem

více
13 / 5 / 2017
CO POTŘEBUJÍ MUŠKÁTY

CO POTŘEBUJÍ MUŠKÁTY

více
21 / 4 / 2017
KORASMART 1200 řeší zvýšenou vlhkost v koupelně

KORASMART 1200 řeší zvýšenou vlhkost v koupelně

více
21 / 4 / 2017
MORA se speciální jarní akcí rozdává radost!

MORA se speciální jarní akcí rozdává radost!

více
21 / 4 / 2017
Velká soutěž: Vyhrajte jednou z atraktivních cen!

Velká soutěž: Vyhrajte jednou z atraktivních cen!

více
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace